Welššpringršpanělé z Ivančic na CRUFTS 2012 – díl 3.

Druhý den našeho pobytu v Británii jsme se rozhodli věnovat odpočinku a přípravě na naše zítřejší účinkování na výstavě CRUFTS 2012. Hlavní úkol, který jsme si pro tento den vytyčili byl vyzkoušet si cestu z našeho hotelu na parkoviště u National Exhibition Center kde výstavy probíhá. S ohledem na to, že podle Google by nám cesta měla trvat asi 25 minut a máme k dispozici GPS navigaci jsem to považoval za formalitu. "Člověk míní, ale technika mění" tak by se dala parafrázovat situace s naší "zkušební jízdou". Vyjeli jsme od hotelu s navigací nastavenou na jedno z parkovišť u NEC a předpokládal jsem, že se za půl hodinky obrátíme u jeho vjezdu a budeme pokračovat do centra Birminghamu na naplánovanou prohlídku. Ve skutečnosti jsme po hodině ježdění všemi možnými cestami, při kterých jsme měli možnost prohlédnout si osobitou asijskou čtvrť a architekturu typickou pro tuto část Anglie, skončili mezi ohrazenými loukami na kterých se spokojeně pásly ovce a tu a tam se vyskytovala velmi malebná vesnická usedlost. Nádherná scenerie středoanglického venkova nás sice uchvacovala, ale zároveň jsme si zoufali při představě, že nejsme schopni v Birminghamu najít NEC v jehož halách právě probíhá první výstavní den CRUFTS 2012. Nakonec jsme museli vzít rozum do hrsti a s jeho pomocí jsme dorazili tam kam jsme původně chtěli. Tato další příhoda, jejíž hlavní účinkující byla gépéeska, mi opět potvrdila, že na moderní vymoženosti se není možné vždy a zcela spolehnout. Předevčírem u mě moje navigace stejně už ztratila část své vážnosti když na území Belgie dosti dlouhou dobu udávala v políčku "nadmořská výška" údaj -2 metry. Vlastně to tedy byla nadmořská hloubka a ne nadmořská výška! Ještě štěstí, že to určitě nebyla pravda jinak bychom všichni potřebovali šnorchl.

Petra s Hermionou pod rozkvetlým stromem v centru Birmnighamu

 Když jsme splnili hlavní úkol – vyzkoušet si příjezd k NEC, tak jsme se obrátili k centru Birminghamu, které jsme si chtěli projít. Naše cesta vedla kolem fotbalového stadionu klubu Aston Villa (založen 1874) v jehož řadách hráli v minulosti také čeští reprezentanti Patrik Berger a Milan Baroš. Jako hlavní cíl jsme si ale vytyčili budovu obchodního domu Selfridges jehož plášť je tvořen membránou z průsvitných čoček, autorem návrhu stavby je český architekt Jan Kaplický. Prohlédli jsme si také nákupní centrum Ringbull a  nádraží Birmingham New Street a prošli jsme se kolem jednoho z vodních kanálů, které dnes už slouží pouze k výletní plavbě. Mimochodem, v Birminghamu se nachází více plavebních kanálů než v Benátkách, celkem jich tu je více než 60 km. Trasu a cíle naší cesty jsme museli přizpůsobit tomu, že jsme měli s sebou Harryho a Hermionu, kteří mnohokrát vzbudili pozornost kolemjdoucích, kteří se o ně velmi živě zajímali. Přesto, že se nacházíme v domovině jejich předků tak jsme byli dotazováni na plemeno našich psů což mi přišlo trošku divné.

Obchodní dům Selfridges postavený podle návrhu Jana Kaplického

Petra, Hermiona, Harry a Petra při krátkém odpočinku

Zdeněk a Petra se občerstvují v centru Birminghamu

Michal, Petra s Hermionou a Petra s Harrym u jednoho z birminghamským kanálů

Po návratu do hotelu a krátkém odpočinku jsme museli připravit všechno na zítřejší den. Ještě tu a tam přistřihnout nějaký neposedný pramen psích chlupů, vykoupat ty části psího těla, které získaly naší procházkou jinou barvu než je ta žádoucí a také, samozřejmě, připravit všechna zavazadla a doklady, které s sebou musíme zítra vzít. Přes noc ještě dobijeme baterie našich telefonů a foťáků abychom měli vše připraveno na zítřejší den D. Zítra, 9. března 2012, teď už tomu konečně věřím, si splníme obrovský sen když předvedeme Harryho Pottera Ivančice a Hermionu Granger Ivančice na výstavě CRUFTS 2012.

Zdeněk Šilberger
Chovatelská stanice Ivančice