Psina

Život s welššpringrem je jedna velká psina.


úterý 12. června 2018

Fram 12. června 2002 - 11. června 2018

V předvečer šestnáctých narozenin se včera večer navždy zastavilo statečné srdce Frama Ivančice.

Fram se narodil v prvním vrhu naší Ciře Jifex "Kety", jeho otcem byl námi odchovaný pes Bojar Ivančice. Fram se dožil vysokého věku a stejně nás jeho odchod bolestivě zasáhl i přesto, že již dlouhou dobu nežil v naší smečce. Často jsme se s ním vídali a měli jsme k němu stále velmi blízký vztah. Nikdy nezapomeneme na dobu, kdy Fram bydlel s námi, na společné lovecké výpravy i obyčejné vycházky s ním, na jeho nezkrotný temperament a rychlost a vášeň pro lov.

FramIvančice
Nad těmito fotografiemi chceme našemu milému Framovi věnovat poslední vzpomínku, z našich vzpomínek jej však nic nevymaže.

Náš malý Frameček

Štěňátko Fram při večerním vážení

Fram v souboji se sourozenci z vrhu "F" Ivančice



Fram v trysku s kámoškou "Arwen"

Fram (vlevo) pozoruje krmení divočáků v oboře Běchovice.

Fram u vánočního stromečku

Fram ve vančické smečce se sestrami Freny a Girou a s "Arwen"

Fram na zimní vycházce s welššpringří smečkou

Fram testuje bahenní lázeň.

Framovou největší vášní byl lov. Nejšťastnější byl, když mohl vyrazit se Zdeňkem na hon na bažanty a zajíce, nebo na tah na kachny, kde s radostí dohledával a přinášel úlovky. Dokázal také dosledovat srnčí, nebo černou a byl tak velmi platným pomocníkem.

 
Fram s "Arwen" po jedné leči na bažantím honu

Fram přináší z rybníka ulovenou kachnu.

Fram u výřadu po skončení lovu kachen na tahu

Fram u myslivny po honu na bažanty

Fram s "Arwen" u myslivny po honu na bažanty

Fram s mamkou Cirou Jifex "Kety" právě pomohli Zdeňkovi ulovit prase.
Příběh o tom, jak se o stalo si můžete přečíst na zde.

Fram s mohutným prasetem uloveným na společném honu

Téměř celou první polovinu svého dlouhého a šťastného welššpringřího života prožil Fram s námi v naší welššpringří smečce a na tu druhou se přestěhoval k naší kamarádce Jitce, kde vytvořil nerozlučné duo se svou sestrou Freny Ivančice.

Fram se setrou Freny a jejich společnou paničkou Jitkou

Fram odpočívá ve stanu.




Fram s Freny a Jitkou na výstavě psů v Humpolci

Odpočívající Fram

Fram na společné zimní vycházce

Fram a Freny v pelíšku



V Ivančicích dne 12. června 2018

kennel Ivančice



neděle 10. června 2018

25 let chovu WSS v Ivančicích!


V sobotu 9. června 2018 uplynulo rovných dvacet pět roků od chvíle, kdy se v naší chovatelské stanici Ivančice narodil první vrh welššpringřích štěňátek.

Takové kulaté výročí je vždy dobrou příležitostí ke vzpomínání, ohlédnutí se za uplynulými roky a možná i k malému bilancování. Ani my jsme se tomu v posledních dnech nevyhnuli.



Současnost chovatelské stanice Ivančice - vančická dámská smečka

ve výroční den dvaceti pěti let chovu plemene Welsh Springer Spaniel



První vrh welššpringřích štěňátek v Ivančicích byl červenobílou partou tvořenou čtyřmi pejsky (Aramis, Alvin, Amigo a Adler) a třemi fenkami (Amanta, Arka a Alyna), jejichž mamkou byla Zdeňkova první fenka Anita od Bílé břízy. Taťkou štěňátek byl pes Erg de la Font de Se, kterého importoval z Francie zakladatel chovu plemene Welsh Springer Spaniel v Československu a dlouholetý poradce chovu pan František Liml z Kostelce nad Orlicí.

Anitaod Bílé břízy - první chovná fena v chovatelské stanici Ivančice

Anita se svými prvními štěňátky z vrhu "A" Ivančice
 
Štěňátka vrhu "A" Ivančice - léto 1993


Arka Ivančice


Alyna Ivančice


Amanta Ivančice a Alyna Ivančice


První welššpringří vrh v Ivančicích má na svém kontě také jedno mezinárodní prvenství, protože fenka Alyna Ivančice se stala úplně první chovnou fenou plemene Welsh Springer Spaniel na středomořském ostrově Kypr, když se jí zde narodila štěňátka po otci Hektor Vyšoháj pocházejícím také z Československa.

Alyna Ivančice se svými štěňátky narozenými na Kypru

Během uplynulého čtvrtstoletí se u nás v Ivančicích nenarodila jenom welššpringří štěňátka. V roce 1996 jsme úspěšně odchovali vrh dvou pejsků a dvou fenek plemene Mops, jejichž matkou byla nezapomenutelná Aleslie Ropi Charnett "Pucka" a vrh šesti kluků plemene Anglický kokršpaněl, jejichž matkou byla milá zlatá kokřice Nobi Akcezal.

Aleslie Ropi Charnett "Pucka" se svými štěňátky z vrhu "D"Ivančice


Zlatá kokřice Nobi Akcezal dala v Ivančicích život šesti

skvělým klukům z vrhu "E" Ivančice.

V minulých dnech jsme si dali tu práci a spočítali jsme, že za pětadvacet roků jsme v patnácti vrzích odchovali celkem devadesát čtyři štěňátek tří různých plemen, z toho bylo čtyřicet šest pejsků a čtyřicet osm fenek. Nejpočetněji zastoupená jsou samozřejmě naše nejmilejší štěňátka welššpringršpanělů, těch bylo dohromady odchováno osmdesát čtyři. V chovu jsme použili osm chovných fen a dvanáct chovných psů. Celkem sedm chovných psů, které jsme v chovu použili, byli psi zahraniční, nebo importovaní. Žádná naše chovná fena neměla vrh štěňat vícekrát než třikrát, což je jedna ze zásad, které jsme si pro náš chov stanovili a které hodláme i nadále dodržovat.


Statistika je sice cenná, ale také velmi neosobní. Více jsme se věnovali vzpomínání na uplynulé čtvrtstoletí, na všechny naše psy a na spoustu úžasných lidí, které jsme díky psům potkali a měli možnost blízce poznat. Při tomto vzpomínání jsme se neubránili tomu, aby nám do očí nevyhrkly slzy, protože hodně z našich psů i našich přátel již není na tomto světě.

Petra určitě nikdy nezapomene na svéhoprvního welššpringršpaněla, kterým byl charizmatický chovný pes Erny Jikran "Endy".


CiraJifex "Kety" byla naším prvním společným welššpringšpanělem a zároveň byla obrovskou psí osobností. "Kety" byla naší první chovnou fenou se všestrannými zkouškami.


FramIvančice je druhým psem welššpringršpaněla v naší chovatelské stanici, za pár dnů se dožije svých šestnáctých narozenin, které oslaví u naší kamarádky Jitky.


Naše milovaná Heda Jifex "Arwen" s námi nežila tak dlouho jak bychom si přáli, opustila nás před necelým rokem a celou tu dobu nám schází každý den.


Je to pouhých deset dnů, kdy jsme se museli náhle rozloučit s naší nejlepší společnicí Girou Ivančice. Její místo v našem srdci nemůže být nikdy zaplněno.


Život se psem, zcela konkrétně s naším nejmilejším plemenem Welsh Springer Spaniel, je pro nás oba neodmyslitelnou součástí našeho životního stylu. Tak jak jsme již napsali v minulosti, měla naše kynologická činnost v různých obdobích různou intenzitu. Nikdy jsme ale neuvažovali o tom, že bychom se vzdali života se psy. Naši psi patří k nám a my k nim.



V Ivančicích dne 10. června 2018



kennel Ivančice




neděle 3. června 2018

Gira 23. listopadu 2004 - 31. května 2018


Naše velká welššpringří kamarádka a věrná společnice Gira Ivančice došla v uplynulém týdnu na samý konec svojí pozemské cesty.



Gira s námi žila déle než třináct a půl roku. Bez ohledu na to, že k ní osud nebyl právě nejlépe nakloněn, protože jí život komplikovala potravinová alergie, byla Gira nejenom pro nás "sluníčkem" šířícím kolem sebe dobrou náladu a odhánějícím každodenní chmury na míle daleko.



Ze zdravotních důvodů naše Gira nikdy nesložila žádné pracovní lovecké zkoušky ani se neúčastnila žádné prestižní pracovní soutěže i když ji její vynikající lovecké vlohy a vlastnosti k tomu předurčovaly, což mnohokrát prokázala v praxi.



Ze stejného důvodu jsme měli velmi omezené možnosti v prezentaci Giry na psích výstavách a o to více si ceníme toho, že dokázala získat opakovaně ocenění výborná 1, CAJC a tituly BIS BABY, Klubový vítěz mladých 2005 a BIS 3 JUNIOR.



Gira také nikdy neodchovala žádná svoje štěňátka, protože jsme se rozhodli, že ji z důvodu jejího zdravotního stavu neuchovníme. Rozhodnutí to bylo těžké, ale správné. Gira však byla milující "tetou" pro všechna welššpringří štěňátka, která se v Ivančicích narodila během jejího dlouhého života.



Původní prognózy lékařů o délce jejího života Gira překonala téměř dvojnásobně, za což jistě vděčíme kvalitní veterinární péči, kterou jsme jí dokázali zajistit.



Navzdory všem trápením, kterými jí potravinová alergie prakticky denně sužovala měla Gira milou, vyrovnanou a přátelskou povahu, byla mimořádně empatická a pouhá její přítomnost pro nás byla štěstím.



Naše milovaná Gira nám bude moc a moc chybět a v našich srdcích po ní navždy zůstává prázdné místo.
 
Naše malá Giruška - Vánoce 2004


Já jsem Gira









Gira se svou nejlepší kámoškou "Arwen"


Gira s košem růží














Gira s úrodou dýní




Gira aportuje z vody dummy.


Gira aportuje bažantí slepici.


Gira aportuje zajíce.


Gira na výstavě psů v Českých Budějovicích




Gira na výstavě psů Intercanis v Brně


Gira na noční zahradní párty


Gira s dárky ke svým narozeninám


Gira provozuje "gaučing".


Gira sklízí rybíz.


Gira milovala jahody


Gira ochutnává jahodový koktejl.









Gira obdivuje dort ke Zdeňkovým narozeninám.


Gira u zásypu na Kominářce


Gira pomáhá při malování.


Gira oslavuje haloween.


Gira slaví Velikonoce.

Gira uprostřed vančické welššpringří smečky u zásypu na Kominářce








Gira si pochutnává na dárku k narozeninám.







Gira ve vančické welššpringří dmečce na začátku roku 2017


Gira odpočívá v pelíšku.


Gira na poslední fotografii



v Ivančicích dne 3. června 2018

kennel Ivančice
www.WSS.cz